Představení - Kdo jste a čemu se věnujete?
Jmenuji se Lenka Líšková a v současné době se věnuji na 100% metodě PSYCH-K, která nám umožňuje velmi rychle, jednoduše a efektivně měnit podvědomá přesvědčení v mysli.
Proč vás vaše práce baví? Jak jste se k ní vůbec dostal?
Miluju příběhy a práci s lidmi. A když ještě vidím, že je možné ty příběhy měnit k lepšímu a k tomu, aby lidé mohli dělat s radostí, to co je baví, tak jsem za to vděčná. Kdyby lidé dělali co je baví, bez omezení toho,co jim říkali rodiče,školy apod. myslím, že by byl svět lepším místem k žití.
K PSYCH-K jsem se dostala přes vlastní velmi traumatickou událost, kterou jsem nebyla schopná zpracovat žádnou terapií, ani metodou. Pokaždé, když jsem si na ni vzpomněla, začalo moje tělo somatizovat zážitek, jako by se zrovna děl. Třásla jsem se, dostávala se do paniky apod. Nebyla jsem schopná normálně fungovat. Tehdy jsem se dostala k první facilitátorce téhle metody v ČR, která se mnou udělala jeden balanc cca na 2 min a bylo pro problému. Byla jsem schopná ovšem bez emocí normálně mluvit. Přišlo mi, že to není možné a začala jsem na sezení docházet pravidelně, abychom zpracovaly i přesvědčení, která mě k této události vedly. Po každém sezení byly výsledky trvalé, hmatatelné a bylo je možné reflektovat v reálném životě. To, že budu dělat PSYCH-K nebyl vůbec plán, ale přirozený vývoj toho, že jsem chtěla tuhle metodu šířit mezi více lidí. To jsem dělala skrze organizaci přednášek a sezení pro kolegyni. Po prvním kurzu v ČR už to ale byla rychlá akce. Následovala Vídeň a Londýn a začala jsem se PSYCH-K věnovat naplno.
Sportujete od dětství? Podporovali vás rodiče?
Musím se přiznat, že se sportem to mám ve vlnách. Od dětství mě rodiče podporovali v jakémkoliv pohybu. Začínala jsem na aerobicu a moc mě bavila i turistika. Jako malá jsem prochodila ČR křížem krážem. Později jsem se dostala k tanci. Asi nejšťastnějším obdobím v mém životě bylo založení tanečního studia v Brně a vedení lekcí. Teď mám se sportem spíš rekreační vztah:) Ráda chodím a baví mě i jóga. Kdoví, třeba zase nějaká aktivnější vlna přijde.
Měl jste někdy v životě pocit, že sport je to, co ti pomohl v překonání např. nějaké těžké životní situace?
Podle mě sport a pohyb funguje vždycky, protože energie je pohyb. Pokaždé, když jsem měla nějaké těžší období, šla jsem vyzkoušet nějakou novou lekci. U něčeho jsem pak zůstala a něco fungovalo jen jako první pomoc. Taky jsem zjistila, že mi sport pomáhá, pokud v něm mám volnost a radost. Sama ze svých zkušeností vím, že pokud na sebe člověk ale vynakládá tlak a sportem se spíš trestá, pak je jakýkoliv pohyb kontraproduktivní. Věřím tomu, že nejde jen o to, co děláme, ale také o to, v jakém rozpoložení to děláme.
Kdybyste mohla udělat na své sportovní/ pracovní cestě udělat něco jinak, co by to bylo?
Určitě bych se víc zaměřila na radost než jen na výkon. Sama jsem strávila krušné chvíle s nastavením mysli na to,že musím být za každou cenu nejlepší a plísnila se, když to podle mých měřítek tak nebylo. Nechápejte mě špatně, překonávat své limity je velmi důležité, ale stejně tak je důležité z jakého výchozího bodu svých myšlenek to děláme. V těchhle krušných chvílích mě sport netěšil a přinášel mi jen úrazy a zdravotní patálie. To že nejde jen o svaly, ale i o mysl, mi došlo až později.
Co vás vedlo k výběru práce, kterou právě děláte?
Vlastní dobrá zkušenost a touha dělat něco, co mi dává smysl.
Co vnímáte jako největší problém u sportovců? Nebo s čím se nejčastěji setkáváte v praxi vy?
Asi nejčastějším problémem je, se po nějakém “neúspěchu”, špatné vypjaté emoční zkušenosti nebo úrazu, zase vrátit do plného sportovního výkonu. Na to velmi pěkně funguje právě balanc k transformaci vnímání stresové situace, kdy oddělujeme emoci od situace. Protože právě negativní emoce jsou to, co nás posléze ovlivňuje mnohem více, než události ke kterým došlo. Psychika je taky velkou součástí rekonvalascence a uzdravování. Pomocí PSYCH-K také pomáhám sportovcům se připravit na závody, nebo jakýkoliv výkon, aby je hlava podporovala a ne sabotovala. V neposlední řadě bych řekla, že nejde oddělit sport od života. Pokud i v osobním životě něco skřípe, pak se to samozřejmě podepisuje i ve sportovní kariéře. Proto sportovci chodí nejen se sportem, ale i s jinými životními tématy. Protože všechno se vším souvisí a se PSYCH-K se dá krásně pracovat vpodstatě na čemkoliv.
